V obci Blatnice pod Sv. Antonínkem má vinařství starou a skvělou tradici, jakou se může pochlubit jen málokterá vinařská obec na Moravě. Jak dokládají archeologické nálezy, už na začátku našeho letopočtu pěstovaly římské posádky na jihovýchodních svazích Bílých Karpat vinnou révu. První písemná zmínka o blatnickém vinařství je však až z 11. století, v zakládající listině Svatováclavské kapituly z roku 1046.
V 15. a 16. století se blatnické víno vozívalo až do Prahy. Kronikáři uherskobrodští, hradištští a jiní podávají svědectví o vinohradech a vinohradnictví v Blatnici, které bylo na svou dobu velmi vyspělé a shodně uvádějí, že blatnická vína se řadí k nejlepším vínům na Moravě. Se jménem Blatnice je nerozlučně spjato jméno slavného myslitele a představitele naší předbělohorské vzdělanosti Jana Amose Komenského, který podle historiků zdědil po rodičích vinohrad v trati Plachty. Dozvídáme se o tom ze svatební smlouvy jeho druhého sňatku v roce 1624. Kromě něho vlastnila v Blatnici vinohrad i jeho sestra Kateřina. Vztahy Komenského k Blatnici byly trvalé. Ve svých spisech se o víně často zminoval. V knize Orbis Pictus popisuje vinobraní a práci s vínem, o víně se zmiňuje i v knize Brána jazyků otevřená. Před třicetiletou válkou měla Blatnice 120 ha vinic. Válkami v 17. století se rozmach vinařství v Blatnici zastavil a vinařství upadlo.
Velkou propagaci a slávu blatnickým vinařům přinesla světová výstava vín v Paříži roku 1896, kde Blatnický Roháč® získal zlatou medaili. Od roku 2000 vlastní práva této známky Viniblat® – Sdružení vinařů Blatnice pod Svatým Antonínkem. Velký rozmach blatnického vinařství nastal po druhé světové válce. Nové vinohrady byly vysazeny v tratích Kamenice, Plachty, Pod Nadhajčím, Floriánky a Nádavky. Jako v jedné z prvních obcí bylo v Blatnici vedení révy na hlavu přebudováno na vedení drátěnkové.